Pravidla hodnocení žáků
Pravidla pro hodnocení žáků
Pravidla pro hodnocení žáků
Účinnost od 1.září 2009
Pravidla hodnocení žáků jsou zpracována v souladu se zněním zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) ve znění pozdějších předpisů a s vyhláškou MŠMT č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky. Jsou nedílnou součástí školního řádu a jsou v souladu se Školním vzdělávacím programem „Škola pro děti, škola plná života“ Základní školy Trutnov, Mládežnická.
Základní vzdělávání vede k tomu, aby si žáci osvojili potřebné strategie učení a na jejich základě byli motivováni k celoživotnímu učení, aby se učili tvořivě myslet a řešit přiměřené problémy, účinně komunikovat a spolupracovat, chránit své fyzické i duševní zdraví, vytvořené hodnoty a životní prostředí, být ohleduplní a tolerantní k jiným lidem, k odlišným kulturním a duchovním hodnotám, poznávat své schopnosti a reálné možnosti a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o své další životní dráze a svém profesním uplatnění.
(§ 44 školského zákona)
Obsah
- Zásady hodnocení a klasifikace průběhu a výsledků vzdělávání ve škole a na akcích pořádaných školou
- 1.1. Stupně hodnocení v případě použití klasifikace
- 1.2. Zásady pro hodnocení a klasifikaci
- 1.3. Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci
- 1.4. Hodnocení a klasifikace ve vyučovacích předmětech
- Zásady hodnocení chování ve škole a na akcích pořádaných školou
- 2.1. Stupně hodnocení chování v případě použití klasifikace
- 2.2. Výchovná opatření
- 2.3. Zásady pro hodnocení chování a udělení výchovných opatření
- Hodnocení žáků na vysvědčení
- 3.1. Celkové hodnocení prospěchu
- 3.2. Celkové hodnocení nepovinných předmětů
- 3.3. Postup do vyššího ročníku
- Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků
- Zásady pro používání slovního hodnocení
- 5.1. Zásady a kritéria pro používání slovního hodnocení
- 5.2. Zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace
- Hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
- Výstupní hodnocení
- Komisionální a opravné zkoušky
- Další ustanovení
1. Zásady hodnocení a klasifikace průběhu a výsledků vzdělávání ve škole a na akcích pořádaných školou
- Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení. Za první pololetí lze místo vysvědčení vydat žákovi výpis z vysvědčení.
- Hodnocení výsledků vzdělávání je vyjádřeno klasifikací, slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady.
- Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka.
- Žák, který na konci druhého pololetí neprospěl nejvýše ze dvou povinných předmětů, nebo žák, který neprospěl na konci prvního pololetí nejvýše ze dvou povinných předmětů vyučovaných pouze v prvním pololetí s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn, koná z těchto předmětů opravnou zkoušku nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Opravné zkoušky jsou komisionální.
- Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do konce září následujícího školního roku.
- Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do tří pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do tří pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o přezkoumání výsledků hodnocení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka.
- V případě, že se žádost o přezkoumání výsledků hodnocení žáka týká hodnocení chování nebo předmětů výchovného zaměření, posoudí ředitel školy, je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad, dodržení pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáka stanovených podle § 30 odst. 2. V případě zjištění porušení těchto pravidel ředitel školy nebo krajský úřad výsledek hodnocení změní; nebyla-li pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků porušena, výsledek hodnocení potvrdí, a to nejpozději do 14 dnů ode dne doručení žádosti.
- V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení podle § 52 odst. 4 na jiné základní škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor.
1.1. Stupně hodnocení v případě použití klasifikace
Prospěch žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech je klasifikován těmito stupni:
- 1 – výborný
- 2 – chvalitebný
- 3 – dobrý
- 4 – dostatečný
- 5 – nedostatečný
1.2. Zásady pro hodnocení a klasifikaci
Dle § 14 vyhlášky č. 48/2005 Sb., je hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků
- - jednoznačné,
- - srozumitelné,
- - srovnatelné s předem stanovenými kritérii,
- - věcné,
- - všestranné.
Hodnocení vychází z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů formulovaných v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu.
Hodnocení je pedagogicky zdůvodnitelné, odborně správné a doložitelné.
Při hodnocení a klasifikaci bude pedagogický pracovník školy v souladu s výše uvedenou citací dodržovat tyto zásady:
- Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník (dále jen „učitel“) uplatňuje přiměřenou náročnost, objektivitu a pedagogický takt vůči žákovi. V případě negativního hodnocení poskytne žákovi možnost pro dosažení úspěšnějšího hodnocení, pokud negativní hodnocení žáka není způsobeno dlouhodobým nebo opakovaným neplněním školních povinností.
- Učitel je povinen oznámit žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodnit a poukázat na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů a výtvorů. Po ústním zkoušení oznámí učitel žákovi výsledek okamžitě, výsledky hodnocení písemných prací a praktických činností oznámí žákovi v nejbližším možném termínu, nejpozději do 10 dnů po jejich dokončení. Při hodnocení klade učitel důraz i na žákovo sebehodnocení a vzájemné hodnocení.
- Kontrolní písemné práce většího rozsahu (nad 20 minut) prokonzultuje učitel s třídním učitelem (případně učiní dopředu záznam do třídní knihy), aby se práce z více předmětů nadměrně nenahromadily v určitých obdobích. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru.
- Učitel je povinen vést evidenci o klasifikaci žáka, a to průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost klasifikace i způsob získání známky a kdykoliv informovat zákonné zástupce žáka, vedení školy a třídního učitele.
- Při dlouhodobějším pobytu žáka v zařízeních, která rovněž zajišťují jeho vzdělávání, je učitel povinen respektovat známky, které žák v tomto zařízení získal a zahrnout je do celkové klasifikace.
- Pokud je žák dlouhodobě nemocen (déle než 14 dnů), zodpovídá třídní učitel za to, že vyučující individuálně žákovi rozvrhnou doplnění učiva a zpětně toto doplnění zkontrolují.
- Učitel bere při hodnocení zřetel na zaměření a cíle skupin předmětů s převahou teoretického zaměření, předmětů s převahou praktických činností a předmětů s převahou výchovného a uměleckého zaměření.
- Žáci jsou hodnoceni ve všech vyučovacích předmětech uvedených v učebním plánu příslušné třídy.
- Průběžné hodnocení provádí učitel, který ve třídě daný předmět vyučuje. Hodnocení jsou povinni provádět rovněž zastupující učitelé, pokud v dané třídě a předmětu odučí tři a více po sobě následujících vyučovacích hodin, nebo zastupují v dané třídě a předmětu pravidelně po dobu delší než jeden týden.
- Celkové hodnocení provádí učitel, který v dané třídě učí příslušný předmět, nebo zastupující učitel, kterého pověří zástupce ředitele.
- Předmětem hodnocení jsou výsledky, jichž žák dosáhl ve vyučovacím předmětu v souladu se vzdělávacím programem školy nebo s individuálním vzdělávacím plánem. Chování žáka se hodnotí zvlášť a nesmí ovlivnit hodnocení ve vyučovacích předmětech.
- V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledné hodnocení učitel, který je k tomu pověřen příslušným zástupcem ředitele školy, a to po projednání s ostatním učiteli.
- Při celkovém hodnocení přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka, k případnému postižení a zdravotnímu stavu i k případné indispozici, která by mohla vést k zakolísání v učebních výkonech (změny v rodinných poměrech apod.); dále učitel zohledňuje případné specifické poruchy učení a výsledky vyšetření z PPP v návaznosti na integraci.
- Celkové hodnocení za klasifikační období se neurčuje na základě aritmetického průměru vypočítaného z dílčích hodnocení (známek).
- Do celkového hodnocení v daném předmětu mohou být zahrnuty mimořádné výsledky, kterých žák dosáhl v olympiádách, soutěžích a dalších aktivitách.
- Problémy a skutečnosti týkající se hodnocení a klasifikace a vyžadující zvláštní zřetel, projednají učitelé s ředitelem školy nebo s pověřeným zástupcem ředitele, popřípadě je přednesou na pedagogické radě. Učitelé zvolí takovou formu, aby nedošlo při řešení k nebezpečí z prodlení.
- V případě, že žák „chronicky“ zapomíná žákovskou knížku, aby se vyhnul zápisu známek, poznámek o chování či jiných sdělení, třídní učitel nebo příslušný vyučující tuto skutečnost osobně projedná se zákonným zástupcem.
- Případné zaostávání žáků v učení a problémy v jejich chování a prospěchu se projednávají na pedagogické radě. Třídní učitel sdělí výsledky prokazatelným způsobem zákonnému zástupci žáka i žákovi.
1.3. Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci
- Podklady pro hodnocení a klasifikaci získává učitel zejména těmito metodami a formami:
- soustavným diagnostickým pozorováním žáka
- soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování
- různými způsoby prověřování vědomostí, dovedností a návyků (písemnými, ústními, grafickými, praktickými, pohybovými apod.)
- didaktickými testy
- analýzou výsledků činnosti žáka
- sledováním žákovy snahy a aktivity vzhledem k jeho individuálním možnostem
- konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby i s pracovníky pedagogicko-psychologické poradny a zdravotnických zařízení
- rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka
- Minimální podklady pro celkové hodnocení na konci klasifikačního období na I. stupni v předmětech s převahou teoretického zaměření (český jazyk, cizí jazyk, člověk a jeho svět, matematika):
- Učitel může provést celkové hodnocení žáka na konci klasifikačního období pouze v tom případě, že získal u žáka minimálně tři dílčí hodnocení z písemného a jedno z ústního prověření znalostí. Podklady pro hodnocení musí být získány takovou formou, která odpovídá věku dítěte a jeho individuálním zvláštnostem, a to v průběhu minimálně dvou kalendářních měsíců.
- Minimální podklady pro celkové hodnocení na konci klasifikačního období na I. stupni v předmětech s převahou praktického zaměření (hudební výchova, výtvarná výchova, tělesná výchova):
- Učitel může provést celkové hodnocení žáka na konci klasifikačního období pouze v tom případě, že získal u žáka minimálně tři dílčí hodnocení z praktických činností. Podklady pro hodnocení musí být získány takovou formou, která odpovídá věku dítěte a jeho individuálním zvláštnostem a zahrnuje různé oblasti činnosti, a to v průběhu minimálně dvou kalendářních měsíců.
- Minimální podklady pro provedení celkového hodnocení na konci klasifikačního období na II. stupni v předmětech s převahou teoretického zaměření s časovou dotací větší než dvě hodiny týdně (český jazyk, cizí jazyk, matematika):
- Učitel může provést celkové hodnocení žáka na konci klasifikačního období pouze v tom případě, že získal u žáka minimálně tři dílčí hodnocení z písemného a jedno z ústního prověření znalostí. Podklady pro hodnocení musí být získány takovou formou, která odpovídá věku dítěte a jeho individuálním zvláštnostem, a to v průběhu minimálně dvou kalendářních měsíců.
- U žáků, kteří v průběhu klasifikačního období nemají větší absenci, by mělo proběhnout hodnocení zpravidla minimálně jednou měsíčně.
- Minimální podklady pro provedení celkového hodnocení na konci klasifikačního období na II. stupni v ostatních předmětech s převahou teoretického zaměření:
- Učitel může provést celkové hodnocení žáka na konci klasifikačního období pouze v tom případě, že získal u žáka minimálně dvě dílčí hodnocení z písemného a jedno z ústního prověření znalostí. Podklady pro hodnocení musí být získány takovou formou, která odpovídá věku dítěte a jeho individuálním zvláštnostem, a to v průběhu minimálně dvou kalendářních měsíců.
- Minimální podklady pro provedení celkového hodnocení na konci klasifikačního období na II. stupni v předmětech s převahou praktického zaměření:
- Učitel může provést celkové hodnocení žáka na konci klasifikačního období pouze v tom případě, že získal u žáka minimálně tři dílčí hodnocení z praktických činností. Podklady pro hodnocení musí být získány takovou formou, která odpovídá věku dítěte a jeho individuálním zvláštnostem a zahrnuje různé oblasti činnosti, a to v průběhu minimálně dvou kalendářních měsíců.
- za ústní projev je považováno buď rozsáhlejší prověření znalostí před celou třídou (ústní zkoušení) nebo posouzení několika dílčích odpovědí v lavici, popřípadě jiný souvislý ústní projev žáka
- ústní projev, který je hodnocen, musí probíhat před ostatními spolužáky
- rozsah a délka vyžadovaného ústního projevu musí odpovídat věku a individuálním zvláštnostem žáka
- ústní zkoušení nesmí zabírat převážnou část vyučovací hodiny a nesmí být na úkor efektivnosti vyučovací hodiny
- za písemné zkoušení se považuje samostatný písemný projev žáka
- písemné zkoušení, pro jehož vypracování potřebuje průměrný žák dobu delší než 20 minut, je přípustné pouze v českém jazyce a matematice, a to maximálně v délce 45 minut
- u ostatních předmětů s převahou teoretického zaměření nesmí tato doba přesáhnout hranici 20 minut
- u předmětů s převahou praktického zaměření může být písemné přezkoušení využito pouze ve výjimečném případě, a to v takovém rozsahu, aby k jeho vypracování stačila průměrnému žákovi doba 10 minut
- výše uvedené časové limity se netýkají testů zadávaných v rámci kontrolní činnosti vedením školy
- žáci mohou v jednom dni absolvovat pouze jedno písemné přezkoušení v rozsahu delším než 20 minut
- všechna písemná přezkoušení v rozsahu delším než 20 minut musí být nejpozději předcházející vyučovací hodinu žákům oznámena a poznamenána do třídní knihy
- na I. stupni jsou nepřípustné v matematice a českém jazyce opakovací prověrky v rozsahu delším než 25 minut a v ostatních předmětech v rozsahu delším než 15 minut
- počet, rozsah a časové zařazení jsou dány tématickými plány
- vyučující je povinen provést v každé třídě celkové vyhodnocení a seznámit s ním na požádání pověřeného zástupce ředitele, popřípadě ředitele školy
- celkové vyhodnocení bude obsahovat zadání, vzorové řešení, přehled nejčastějších chyb a pokud bylo použito, bodové hodnocení a tabulku jeho převedení na klasifikaci
- povinné písemné a grafické projevy včetně celkového vyhodnocení se archivují do konce příslušného školního roku
- za archivaci zodpovídá vyučující daného předmětu
- písemná přezkoušení a grafické projevy z matematiky a českého jazyka v rozsahu delším než 20 minut budou uloženy u vyučujícího daného předmětu, a to minimálně do 31. srpna příslušného školního roku
- ostatní písemná přezkoušení a grafické projevy budou předány žákům v den zápisu známky do žákovské knížky, rodiče mají právo do tří pracovních dnů rozporovat klasifikaci, a to u vyučujícího, který klasifikaci provedl, popřípadě u zástupce ředitele nebo ředitele školy (po uplynutí této doby se klasifikace považuje za doloženou a oprávněnou)
- úplnost, ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných cílových znalostí (faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů)
- kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované vzdělávací činnosti
- kvalita uplatňování osvojených znalostí a dovedností při řešení vzdělávacích úkolů
- kvalita práce s informacemi – dovednost nalézat, třídit a prezentovat informace, včetně dovednosti využívání ICT
- osvojení dovednosti účinně spolupracovat
- píle žáka, snaha a jeho přístup ke vzdělávání
- kvalita myšlení, především jeho samostatnost, tvořivost, originalita
- kvalita komunikativních dovedností – přesnost, výstižnost, odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu
- osvojení účinných metod samostatného studia – umět se učit
- drobné pochvaly uděluje každý pedagogický pracovník bezprostředně po vzniku důvodu pro jejich udělení a zaznamená je do žákovské knížky
- třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních pracovníků školy po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající svědomitou úspěšnou práci
- ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin a za dlouhodobou svědomitou a úspěšnou práci
- udělení pochvaly třídního učitele se zaznamenává do matriky žáka a do žákovské knížky žáka, a to bezprostředně po jejím udělení
- udělení pochvaly ředitele školy se zaznamenává do matriky žáka a na vysvědčení za pololetí, v němž byla udělena
Opatření k posílení kázně
Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi udělit:
- napomenutí třídního učitele
- důtku třídního učitele
- důtku ředitele školy
Opatření zpravidla předchází před snížením známky z chování.
- napomenutí třídního učitele
Napomenutí uděluje třídní učitel, a to bezprostředně po přestupku. O udělení napomenutí informuje ředitele školy. Rodičům je napomenutí oznámeno prostřednictvím zápisu v žákovské knížce. - důtka třídního učitele
Důtku třídního učitele uděluje třídní učitel po předchozím projednání s ředitelem školy a s vyučujícími, kteří daného žáka učí, a to bezprostředně po přestupku. O udělení důtky jsou rodiče informováni dopisem, jehož součástí je přesný důvod udělení a návratka, pomocí které rodiče potvrdí převzetí oznámení. V případě, že před udělením důtky nepředcházelo udělení nižšího kázeňského opatření, které bylo za stejné nebo obdobné přestupky, je třídní učitel povinen udělení důtky osobně projednat s rodiči. - důtka ředitele školy
Důtku ředitele školy uděluje ředitel školy na základě návrhu třídního učitele, který návrh nejdříve projednal s ostatními vyučujícími, a to po projednání na pedagogické radě. O udělení důtky jsou rodiče informováni dopisem, jehož součástí je přesný důvod udělení a návratka, pomocí které rodiče potvrdí převzetí oznámení. V případě, že před udělením důtky nepředcházelo udělení nižšího kázeňského opatření, které bylo za stejné nebo obdobné přestupky, je třídní učitel povinen udělení důtky osobně projednat s rodiči. O udělení všech výchovných opatření provede třídní učitel přesný zápis do matriky žáka, a to nejpozději do 7 dnů po jejich udělení.
2.3. Zásady pro hodnocení chování a udělení výchovných opatření
Při návrhu udělení opatření k posílení kázně nebo snížené známky z chování přihlíží třídní učitel zejména:
- k závažnosti přestupku
- k četnosti a opakování přestupku
- k hodnocení žáka ostatními pedagogickými pracovníky
- k tomu, zda v předchozím klasifikačním období již žákovi bylo uděleno některé z opatření na posílení kázně nebo zda mu byla snížena známka z chování
- k charakteru a četnosti zápisů v žákovské knížce, které mají vliv na posouzení chování žáka
- za jeden přestupek se uděluje žákovi pouze jedno opatření k posílení kázně
- třídní učitelé jsou povinni, pokud je to možné, včas prokazatelným způsobem informovat zákonné zástupce o problémech jejich dítěte, které by mohly vést k udělení opatření k posílení kázně nebo k snížení známky s chování
- učitelé jsou povinni, pokud je to možné, včas informovat třídní učitele o problémech žáka, které by mohly vést k udělení opatření k posílení kázně nebo k snížení známky z chování
3. Hodnocení žáků na vysvědčení
3.1. Celkové hodnocení prospěchu
Celkový prospěch žáka na konci prvního a druhého pololetí:
- prospěl s vyznamenáním: není-li v žádném povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm horším než „chvalitebný“, průměr z povinných předmětů nepřesáhne hodnotu 1,5 a jeho chování je velmi dobré;
- prospěl: není-li v žádném povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm „nedostatečný“;
- neprospěl: je-li v některém povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm „nedostatečný“
V případě úplného nebo částečného slovního hodnocení platí pro celkové hodnocení žáka stejný výstup, tj. výše uvedené 3 varianty. Vyučující posoudí, kterému klasifikačnímu stupni odpovídá širší slovní hodnocení a podle toho bude stanoveno celkové hodnocení..
3.2. Celkové hodnocení nepovinných předmětů
V nepovinných předmětech může být využito toto celkové hodnocení:
- pracoval úspěšně
- pracoval
3.3. Postup do vyššího ročníku
- Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem, s výjimkou předmětů výchovného zaměření a předmětů, z nichž byl uvolněn.
- Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.
- Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.
- Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník. Není-li žák hodnocen ani v tomto termínu, neprospěl.
- Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni již jednou opakoval; tomuto žákovi může ředitel školy na žádost zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů.
- Ředitel školy může povolit žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti.
4. Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků
- Žák má právo na své sebehodnocení. Dostává k němu příležitost jednak průběžně (ve vyučovací hodině, po ukončení tématického celku, po ukončení projektu apod.), jednak při uzavírání klasifikačních období (čtvrtletí – průběžný stav, pololetí – konečný stav). Nejde přitom jen o „oznámkování se“, ale hlavně o co nejkonkrétnější zdůvodnění klasifikace.
- Žáci jsou vedeni k sebehodnocení ve všech předmětech všech ročníků. Učitelé při hodnocení žáků pracují s jejich sebehodnocením. V jednotlivých předmětech mohou s žáky zakládat předmětová portfolia.
- Žáci jsou navykáni na situaci, kdy hodnocení pedagogem, skupinou či jiným žákem bude předcházet sebehodnocení, s nímž bude vnější hodnocení konfrontováno. Žák si tak porovná svůj pohled na sebe sama, na své výkony s pohledy pedagogů a ostatních spolužáků.
- Sebehodnocení žáka s argumentací zpravidla předchází hodnocení pedagogem s argumentací.
- Při rozebírání sebehodnocení se žákem nebo společně se třídou musí učitel přihlédnout k žákově osobnosti, dodržovat pedagogickou etiku.
- Sebehodnocení se používá též při hodnocení nabývání dovedností klíčových kompetencí a dovedností průřezových témat.
5. Zásady pro používání slovního hodnocení
5.1. Zásady a kritéria pro používání slovního hodnocení
- Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou, jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle a přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího vývoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům a jak je překonávat.
- Slovní hodnocení vychází:
- z hodnocení výsledků ústního i písemného projevu,
- z pracovního tempa,
- ze schopnosti samostatně pracovat,
- ze schopnosti soustředit se.
- Do slovního hodnocení jednotlivých předmětů se nesmí promítnout hodnocení chování žáka.
- Ve slovním hodnocení se učitel vyjadřuje k těmto oblastem:
- zvládnutí učiva předepsaného školním vzdělávacím programem (ovládá bezpečně, ovládá, podstatně ovládá, ovládá se značnými mezerami, neovládá)
- úroveň myšlení (pohotové, dobré, bystré, dobře chápe souvislosti; uvažuje celkem samostatně; menší samostatnost myšlení; nesamostatné myšlení)
- úroveň vyjadřování (výstižné, poměrně přesné; celkem výstižné; nedostatečně přesné; vyjadřuje se s obtížemi; nesprávné i na návodní otázky)
- úroveň aplikace vědomostí (spolehlivě, uvědoměle užívá vědomostí a dovedností; dovede používat vědomosti a dovednosti, dopouští se drobných chyb; s pomocí učitele řeší úkoly, překonává obtíže a odstraňuje chyby, jichž se dopouští; dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává; praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí učitele)
- píle a zájem o učení (aktivní, učí se svědomitě a se zájmem; učí se svědomitě; k učení a práci nepotřebuje mnoho podnětů; malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty; pomoc a pobízení k učení jsou neúčinné).
- Žák může být slovně hodnocen pouze s písemným souhlasem svého zákonného zástupce.
- O použití slovního hodnocení rozhoduje ředitel školy, a to na návrh vyučujícího daného předmětu, popřípadě třídního učitele.
- Důvody pro použití slovního hodnocení musí být doloženy vyjádřením PPP nebo SPC.
5.2. Zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace
- Žák, který je slovně hodnocen z jednoho nebo více předmětů, a to bez kombinace slovního hodnocení a klasifikace, může mít na konci prvního nebo druhého pololetí celkový prospěch prospěl nebo neprospěl.
- Žák, u kterého je využita kombinace slovního hodnocení a klasifikace může mít na konci prvního nebo druhého pololetí celkový prospěch prospěl s vyznamenáním, prospěl nebo neprospěl.
- Žák, který je na konci prvního nebo druhého pololetí hodnocen neprospěl, musí mít toto hodnocení zdůvodněno ve slovním hodnocení daného předmětu.
6. Hodnocení vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP)
- Vzdělávání žáků se SVP blíže specifikuje vyhláška MŠMT č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se SVP a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných.
- U žáka se smyslovou nebo tělesnou vadou, vadou řeči, prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování se při jeho hodnocení a klasifikaci přihlédne k charakteru postižení. Klasifikace těchto žáků se řídí metodickým pokynem MŠMT ČR č.j. 23 472/92-21.
- Vyučující respektují doporučení psychologických vyšetření žáků a uplatňují je při klasifikaci a hodnocení chování žáků a volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů.
- Dětem a žákům, u nichž je diagnostikována specifická vývojová porucha učení, je nezbytné po celou dobu docházky do školy věnovat speciální pozornost a péči.
- Pro zjišťování úrovně žákových vědomostí a dovedností volí učitel takové formy a druhy ověřování znalostí, rozvíjených dovedností a postojů, které odpovídají schopnostem žáka a něž nemá porucha negativní vliv. Kontrolní práce a diktáty píší tito žáci po předchozí přípravě.
- Pokud je to nutné, nebude žák s vývojovou poruchou vystavován úkolům, v nichž vzhledem k poruše nemůže přiměřeně pracovat a podávat výkony odpovídající jeho předpokladům.
- Vyučující klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkony. Při klasifikaci se nevychází z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl.
- Klasifikace je provázena slovním hodnocením, které klasifikaci může zcela nahradit, tj. vyjádřením pozitivních stránek výkonu, objasněním podstaty neúspěchu, návodem, jak mezery a nedostatky překonávat.
- O použití širšího slovního hodnocení rozhodne ředitel školy na základě žádosti zákonného zástupce žáka. Žáci, u kterých je diagnostikována specifická porucha učení, mohou být se souhlasem rodičů během celého jejich vzdělávání hodnoceny z mateřského jazyka a z jiných jazyků slovně (a to jak v průběhu školního roku, tak na pololetním a závěrečném vysvědčení). U dětí s diagnostikovanou dyskalkulií bude totéž platit pro matematiku a další předměty, kde výsledky mohou být touto poruchou ovlivněny. Jakmile žák překoná nejvýraznější obtíže, je vhodné postupně přecházet k běžné klasifikaci.
- Mírnější klasifikace je uplatňována v souladu s individuálním vzdělávacím plánem (IVP), a to v případě, kdy diagnostikovaný handicap znevýhodňuje žáka při hodnocení.
- IVP má charakter smlouvy mezi vedením školy, vyučujícím(i), žákem a zákonnými zástupci žáka; vypracovávají se krátce a rámcově v písemné formě. Výsledky se hodnotí slovně. Formulář pro IVP je přílohou těchto Pravidel.
- V hodnocení s přístup učitele zaměřuje na pozitivní výkony žáka a tím na podporu jeho poznávací motivace k učení namísto jednostranného zdůrazňování chyb.
7. Výstupní hodnocení
- Hlavním obsahem výstupního hodnocení je vyjádření o dosažené výstupní úrovni vzdělání ve struktuře vymezené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.
- Dále výstupní hodnocení žáka obsahuje vyjádření o:
- možnostech žáka a jeho nadání,
- předpokladech pro další vzdělávání nebo pro uplatnění žáka,
- chování žáka v průběhu povinné školní docházky,
- dalších významných skutečnostech ve vzdělávání žáka.
- Podklady pro výstupní hodnocení se získávají dlouhodobým pozorováním žáka a mapováním jeho dosažených dovedností a postojů v konfrontaci se žákovým sebehodnocením, sebranými materiály a získaných dovedností shromážděných v žákovském portfoliu.
- Výstupní hodnocení se vydává žákovi na konci prvního pololetí školního roku, v němž splní povinnou školní docházku. Výstupní hodnocení se vydává žákovi na konci prvního pololetí také v pátém a sedmém ročníku, jestliže se hlásí k přijetí ke vzdělávání ve střední škole. V případě podání přihlášky k přijetí do oboru vzdělání, v němž je jako součást přijímacího řízení stanovena rámcovým vzdělávacím programem talentová zkouška, je žákovi vydáno výstupní hodnocení do 30. října.
8. Komisionální a opravné zkoušky
- Organizaci komisionálních zkoušek řeší tato legislativa:
- Zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání - §52 a 53
- Vyhláška č. 48/2005 Sb. o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky - § 22 a 23
- Komisionální přezkoušení žáka se koná v těchto případech:
- na základě žádosti zákonného zástupce o přezkoušení v případě pochybností o správnosti hodnocení při individuálním vzdělávání (Zákon č. 561/2004 Sb., §41, odst. 6)
- na základě žádosti zákonného zástupce o přezkoušení v případě pochybností o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí (Zákon č. 561/2004 Sb., §52, odst. 4)
- při plnění povinné školní docházky v zahraničí (Vyhláška č. 48/2005 Sb., §18-20)
- opravné zkoušky na konci druhého pololetí při splnění podmínek stanovených Zákonem č. 561/2004 Sb., §53
- Komisi pro komisionální přezkoušení a opravné zkoušky (dále jen „přezkoušení“) jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad.
- Komise je tříčlenná a tvoří ji:
- předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel,
- zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu,
- přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.
- Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení.
- Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. Žák obdrží prvopis vysvědčení (v termínu předávání vysvědčení žák obdrží pouze výpis klasifikace).
- O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. Součástí protokolu je obsah přezkoušení a písemné plnění úkolů žáka, zadaných v průběhu přezkoušení.
- Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení tak, aby k přezkoušení došlo v nejkratším možném termínu.
- Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy na základě návrhu vyučujícího daného předmětu, a to v souladu se školním vzdělávacím programem.
- Pokud má zákonný zástupce pochybnosti o správnosti hodnocení žáka, může v případě individuálního vzdělávání do 8 dnů (Zákon č. 561/2004 Sb., §41, odst. 6) a v ostatních případech základního vzdělávání do 3 dnů (Zákon č. 561/2004 Sb., §52, odst. 4) písemně požádat o přezkoušení žáka.
9. Další ustanovení
- Hodnocení žáků při plnění povinné školní docházky v zahraničí se řídí § 18 Vyhlášky o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky.
- Hodnocení žáků, kteří nejsou státními občany České republiky a plní v České republice povinnou školní docházku, se řídí pravidly uvedenými v § 15, odst. 9, Vyhlášky o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky.
- V metodické radě školy projednáno dne ___.___.2009, na pedagogické radě projednáno dne ___.___. 2009.
- Školskou radou schváleno dne ____. ___. 2009.
- Tato Pravidla pro hodnocení žáků nabývají účinnosti dnem
1. září 2009. - Pravidla pro hodnocení žáků jsou nedílnou součástí školního řádu.
Mgr. Zdeněk Géc
ředitel školy
Při hodnocení se vyučující zaměřuje na pozitivní výkony žáka, a tím na podporu jeho pozitivní motivace k učení namísto jednostranného zdůrazňování chyb.
Zásady pro hodnocení ústního projevu:
Zásady pro písemné zkoušení:
Povinné písemné a grafické projevy:
V souladu s požadavkem, že hodnocení musí být doložitelné, je třeba dodržovat tyto zásady:
1.4. Hodnocení a klasifikace ve vyučovacích předmětech
Při hodnocení výsledků vzdělávání se posuzuje zejména:
| Orientační hodnotící stupnice | ||||
| +++++ – | 100-90% | prakticky bez chyby, chybuje výjimečně | vynikající, příkladný, výborný | 1 |
| ++++– – | 89-70% | převládají pozitivní zjištění, dílčí chyby | velmi dobrý, nadprůměrný, chvalitebný | 2 |
| +++– – – | 69-40% | pozitivní a negativní v rovnováze | dobrý, průměrný | 3 |
| ++– – – – | 39-15% | převaha negativních zjištění, výrazné chyby | podprůměrný, citelně slabá místa, dostatečný | 4 |
| – – – – – | pod 15% | zásadní nedostatky | nevyhovující stav, nedostatečný | 5 |
Klasifikační stupeň 1 (výborný)
Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických i praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Účelně si organizuje svoji práci. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost, originalita a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Dokáže pracovat s informacemi a spolupracovat s ostatními. Je schopen samostudia.
Klasifikační stupeň 2 (chvalitebný)
Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost, někdy originalita. Jeho ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty. Při práci s informacemi má drobné problémy, zvláště v jejich zpracování a uplatnění. Při spolupráci s ostatními vyžaduje pouze drobnou podporu nebo pomoc.
Klasifikační stupeň 3 (dobrý)
Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Má problémy s organizací vlastní práce. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomocí učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, neoriginální, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele. Při práci s informacemi má častější problémy, jak při jejich získávání a třídění, tak zvláště v jejich zpracování a uplatnění. Při spolupráci s ostatními vyžaduje podporu a pomoc.
Klasifikační stupeň 4 (dostatečný)
Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Nedokáže si samostatně zorganizovat vlastní práci, vyžaduje výraznou pomoc učitele. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho písemný a ústní projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti. Při práci s informacemi má zásadní problémy, často je nedovede zpracovat. Při spolupráci s ostatními vyžaduje výraznou podporu nebo pomoc ostatních.
Klasifikační stupeň 5 (nedostatečný)
Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňovaní osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti a dovednosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat. Nedovede pracovat s informacemi, má problémy s jejich vyhledáváním. Nedokáže spolupracovat s ostatními i přes jejich pomoc a podporu.
2. Zásady hodnocení chování ve škole a na akcích pořádaných školou
2.1. Stupně hodnocení chování v případě použití klasifikace
stupeň 1 - velmi dobré
Žák dodržuje ustanovení školního řádu a pravidla společenského chování. Chová se a jedná slušně, taktně, zdvořile a ohleduplně ke spolužákům i ke všem pracovníkům školy. Méně závažného přestupku se dopouští ojediněle, je přístupný výchovnému působení, chyby napraví, neopakuje je.
stupeň 2 – uspokojivé
Žák se opakovaně dopouští přestupků proti školnímu řádu, a to nejen méně závažných, ale i větších, případně se dopustí jednorázově velmi závažného porušení pravidel školního řádu. Výchovnému působení bývá méně přístupný, opatření k posílení kázně nemívají patřičný dopad. Jeho chování mívá negativní vliv na spolužáky a na pracovní atmosféru třídy.
stupeň 3 – neuspokojivé
Žák se opakovaně dopouští méně i velmi závažných přestupků proti školnímu řádu, nerespektuje pravidla společenského soužití a porušuje právní normy. Svá pochybení a opatření k posílení kázně buď nepřijímá, nebo je vůči nim apatický, a tak se obvykle dopouští dalších přestupků. Svým chováním a jednáním negativně ovlivňuje soužití ve třídě nebo ve škole.
O udělení 2. nebo 3. stupně z chování rozhoduje ředitel školy na základě projednání v pedagogické radě, a to na základě návrhu třídního učitele. Třídní učitel je povinen předjednat před pedagogickou radou návrh na snížení známky z chování s ostatními pedagogickými pracovníky, kteří daného žáka učí.
2.2. Výchovná opatření
Pochvaly